Bublinatky ( Utricularia )

Bublinatky jsou největším rodem masožravých rostlin na světě. 

Dělí se do tří skupin:

1. Terestrické
2. Orchidoidní ( Epifitní )
3. Vodní

Charakteristika rodu

    Bublinatky se vyskytují díky své druhové pestrosti na všech kontinentech, kromě Antarktidy a oblastí za severním polárním kruhem. Nejvíce rozšířená bublinatka je Utricularia vulgaris, kterou přenesli tažní vodní ptáci až do východní Afriky. 

    Bublinatky nemají listy, ale prýty. Prýty se dělí na nadzemní ( asimilační ) a podzemní ( s lapacími orgány ). Asimilační slouží k fotosyntéze a podzemní přijímají živiny. Pasti jsou v podobě malých měchýřků hojně přirostlých na podzemních prýtech. Kořist v podobě mikroskopických živočichů je do pasti vcucnuta a posléze strávena.

    Květy jsou v mnoha různých barvách - od bílé po fialovou.

Pěstování

Pěstování se liší podle různých, výše uvedených skupin.

1. Terestrické

Zástupci: Utricularia subulata, Utricularia sandersonii, Utricularia bisquamata, Utricularia calyficida, Utricularia livida, Utricularia microcalyx, Utricularia tricolor, ...

Pěstování: Pěstování této skupiny bublinatek je ze všech nejjednodušší, samozřejmě jsou zde výjimky. 

Osvit: Co nejvyšší možný, tzn. jižní, západní nebo východní orientace.

Zalévání: Květináčky stojí celoročně ve vodě, na zimu je dobré zálivku trochu snížit. 

Substrát: Rašelina + perlit, 2:1.

Vlhkost: Stačí 60 - 80 % při vyšší je nutné zajistit kvalitní pohyb vzduchu.

Teploty: Celoročně 20 - 30.

Zimování: Tyto rostlinky se nezimují. Stačí snížit zálivku.

Vegetační období: Rostou celoročně.

2. Orchidoidní ( Epyfitní )

Zástupci: Utricularia nelumbifolia, Utricularia quelchii, Utricularia campbelliana, Utricularia alpina, Utricularia humboldtii, Utricularia reniformis, Utricularia longifolia, ... 

Pěstování: Pěstování těchto velkokvětých bublinatek není vůbec jednoduché.

Osvit: Maximální možný, ne však přímý sluneční výpal.

Zalévání: Prolévání substrátu shora, případně rosení. Květináče nesmí stát ve vodě! 

Substrát: Směs pro epyfity ( drcená kůra, rašelina, drcený polistyrén, živý rašeliník a další složky v poměru 1:1 ), je důležité, aby byl substrát propustný a nestagnovala v něm voda.

Vlhkost: Tyto květiny jsou poměrně náročné na vlhkost 70 - 90%.

Teploty: 15 - 25.

Zimování: Tyto rostliny nezimujeme.

Vegetační období: Rostou celoročně.

3. Vodní

Zástupci: Utricularia vulgaris, Utricularia australis, Utricularia intermedia, Utricularia stygia, Utricularia gibba, Utricularia purpurea, ...

Pěstování: S pěstováním této skupiny nemám velké zkušenosti, takže následující instrukce budou čistě orientační. 

Osvit: Co nejvyšší možný.

Zalévání: Rostlinky jsou ponořeny ve vodě.

Substrát: Rostliny plavou ve vodě. U některých ( např. U. gibba ) se dá uplatnit i pěstování v terestrických, případně semi-terestrických podmínkách. 

Vlhkost:

Teploty: 20 - 30

Zimování: Druhy z mírného pásu se zimují, nicméně s nimi nemám žádné zkušenosti.

Vegetační období: Tropické a subtropické druhy rostou po celý rok, druhy mírného pásu mají v zimě vegetační útlum.