Mucholapka ( Dioanea )

    V tomto rodu je jediný zástupce, Dioanea muscitpula. Nejspíše nejznámější a tím pádem nejpěstovanější masožravá rostlina.

Charakteriska rodu

    Mucholapka je rozšířena pouze v severní a jižní Karolině. Existují však fosilní nálezy pylu ze střední Evropy ( zdroj Darwiniana ).

    Má aktivní druh pastí. Dvě protilehlé čepele na konci každého listu. Na každé čepeli jsou 3, nebo 4 citlivé chloupky, při jejichž opakovaném podráždění pohybem se sevře past. Mucholapka však svírá past i při chemickém působení. Kořist je do pastí lákána červenou barvou a sekrecí. 

    Mucholapka tvoří přízemní listovou růžici. Kořeny jsou černé a tenké. Každé období má mucholapka jiné olistění. Na jaře jsou listy při zemi s velkými, vybarvenými pastmi a silnými řapíky. V létě má tenké řapíky stoupající vzhůru ( adaptace na konkurenci trav v přírodě ), a velké vybarvené pasti. Na podzim je to podobné jako na jaře, ale čepele nejsou tak vybarvené. V zimě jsou nevybarvené, malé čepele a silné zelené řapíky.  Má vysoký květní stvol, na kterěm vyrůstá několik květu bílé barvy. Jsou cizosprašné, což znamená, že potřebujete dva geneticky nepříbuzné jedince k získání klíčivých semen.

Pěstování

Pěstování této rostlinky je poměrně snadné, ne však úplně jednoduché.

Osvit: Co nejvyšší možný. Nejlépe jižní orientace. Nejlepším řešením se však zdá být venkovní kultivace.

Zalévání: V létě bohatá zálivka, květináčky stojí ve vodě. V zimě omezená.

Substrát: Rašelina + perlit, 2:1.

Vlhkost: 60 - 80%.

Teploty: v létě 20 - 30 ( za dobré zálivky i více ), v zimě ideálně 5 - 10.